22. Škola, demonstrace a koncert

Uplynul další týden už ve slušně zaběhnutý rutině. Do školy, výlet po okolí, návštěva pláže, nebo jen tak relax doma. Postupně zjištuju, že máme fajn partu zahraňáků u nás na univerzitě - holanďani, finové, němci, slováci a hormada francouzů. Nepočítám filipínce, korejce a číňany, které občas od místních nerozliší ani místní. Ve škole je v oblibě zadávat skupinové "projekty", neboli prezentace na hodinách. Na rozdíl od těch u nás mi to ale přijde jako cesta, kterou si profesoři usnadňují výuku.

Příklad: na jednom předmětu máme dohromady 16 týdnů výuky - 3 hodiny týdně = 48 hodin...ale - minimálně dva týdny to odpadne kvůli svátkům, první dva týdny stráví půlku výuky vysvětlováním sylabu a podmínek zápočtu. Takže ze 48mi hodin už je 39 - no a dalších 10 týdnů jsou hlavní náplní výuky dvouhodinové prezentace studentů, a to na témata ze sylabu. V podstatě tak profesor musí odučit ani ne polovinu časové dotace předmětu. Samozřejmě je celou dobu přítomen, ale vzhledem k tomu, že má navíc na hodině k ruce jednoho nebo dva TA (teaching aide/assistant - pomocníky z řad starších studentů nebo doktorandů), nijak zvlášť se nenadře. V tom bych viděl rozdíl mezi výukou u nás a na taiwanu - u nás mají týmy studentů prezentace taky, ale většinou max. 15ti minutové na konci semestru aby ukázali zápočtový projekt, ne aby odpřednášeli konkrétní látku z předmětu. Nebudu si ale moc stěžovat, pro mě to v praxi znamená připravit 1/4 týmové prezentace a budu mít vystaráno do konce semestru :D

Včera jsem potkal demonstraci proti jaderné energii. Postavit tady jadernou elektrárnu dává docela smysl - uhlí ani ropu na tepelný elektrárny tu nemají a obnovitelné zdroje ani při nejlepší vůli nepokryjí poptávku. Asi je to tu velké politické téma. Samozřejmě největším argumentem odpůrců je tvrzení, jak by jaderná elektrárna obrovsky znečišťovala prostředí. To, že díky chemičce na jihu města a ropným rafinériím na jeho severu většinou ani není vidět obloha, demonstranty netrápí. Byla sranda pozorovat reakce Vinnie a Connie, taiwanek, které dělají buddíky Georgovi. Naprosto nemohly pochopit, že my jadernou energetiku podporujeme. Martička, George a Ryklos, kteří dostali ve škole za úkol udělat s demonstranty pár rozhovorů by mohli vyprávět mnohem víc než já :-)

Část demonstrantů, celý pochod nešel vyfotit, protože průvod měřil na kilometry.

Potom jsme zašli na koncert symfonického orchestru. Není to první věc, co přijde na mysl, když přemýšlíte o pobytu na taiwanu - ale věřte mi že ty jejich chrámy by vám taky rychle začly lízt krkem :D. Symfoňák hrál openair a hudbu doprovázelo promítání záběrů a fotek vesmíru a planet od NASA. Orchestr fakt uměl, místama byl vizuální doprovod fotkami až rušivý. Nejlepší pak přišlo nakonec - jako přídavek zničeho nic zahráli znělku ze Star Wars, navíc s úvodním akordem vystřelil za pódiem ohňostroj, takže zážitek byl naprosto geniální!

Orchestr hraje první tóny znělky ze Star Wars :-)