Na Taiwanu: 21. Zamyšlení nad jídlem a offroad v horách

Dnešní rozhovor s Klárou cestou na večeři mě přiměl zamyslet se nad jídlem tady na taiwanu. Šli jsme do sushi baru u central parku kousek od našeho bytu. Tentokrát neměl uprostřed jezdící pás jako ty předchozí, místo toho se talířky objednávaly pomocí tabletů přímo od stolů, kam je potom dovezli po dráze autíčkem přímo z kuchyně :-) Jídlo bylo super, ale vrtala mi hlavou rozmanitost místní kuchyně. Uvědomil jsem si, že tu mám pár favoritů, které bych mohl jíst pořád, k tomu širší soubor jídel, který jsou OK, a pak samozřejmě blacklist.

Mezi svoje oblíbence rozhodně řadím

Smažený a vařený knedlíčky - plní je tu vším možným a zatím nedokážu jednoznačně vybrat nejchutnější náplň
Tampin - zelená vaječná omeleta naplněná podle přání zákazníka - např. volské oko, sýr a slanina. Takže ideální snídaně!
Jahody na špejli - čerstvé jahody namočené do karamelu, takže krásně křupou
Lunchboxy ve škole - krabice s obědy v ceně do 50NT, obří porce rýže, nudlí, masa, zeleniny, hub...
slanou chilli omáčku - mají ji skoro v každé restauraci a při odjezdu si rozhodně vezmu pořádnou zásobu s sebou
Sushi - tuňák a losos

Většina ostatních jídel je v pohodě, prostě rejže nebo nudle s kuřecím, vepřovým nebo tofu, k tomu vařená zelenina. Na blacklist jsem už šoupnul chobotnice a sépie, ne že by nešly jíst, ale ta konzistence je strašně žvejkavá. Taky se budu do budoucna vyhýbat jídlům, které si dovaříte u stolu ve vývaru/polívce - všechny totiž mají stejnou chuť toho vývaru, a upřímně je mi líto čerstvé zeleniny, která se tam akorát rozmočí a rozvaří.

Každopádně čínskou, taiwanskou a v podobě sushi i japonskou kuchyni si tady užívám dosyta - a krásně se takhle dá dlouhodobě stravovat. Je ovšem škoda, že mezinárodní restaurace tu jsou o dost dražší než ty místní. Třeba dobrá pizza se v podstatě nedá sehnat, resp. je třeba 2x-3x dražší než u nás. Asi už vím, na jaké jídlo se budu u příjezdu těšit nejvíc :D

No a ten výlet - včera jsme naslepo vyjeli na východ do hor, nechtělo se nám proflákat den na bytě a zárověn byla moc zima na válení na pláži. Na mapě jsem našel silnici č. 24, která končí někde v horách, tak jsme ráno sedli na skůtry a vyjeli. Doufal jsem, že se cestou mraky roztrhají a v horách si užijeme ty výhledy a panoramata, ale stal se naprostý opak :D Čím výš jsem vyjeli, tím větší mlha a mraky byly, takže nakonec jsme měli viditelnost tak 10m.

Před výjezdem jsme se navíc museli zapsat u policajta, který silnici hlídal. Asi je tam národní park nebo co. Každopádně jméno a telefon jsem zvládnul, ale adresu nevím, tak jsem napsal že bydlím u Huga v Kaohsiungu :) Hlídač byl spokojenej a mohli jsme jet - kdybychom si dopředu přečetli co oficiálně chtějí od návštěvníků, tak jsme jeli jinam, v seznamu totiž měli tři pasový fotky, vízum a čestný prohlášení se seznamem činností, které tam chceme dělat :D Hlavně že nás pustil dál.

Zjistili jsme, že silnici na spoustu místech opravujou, často jim tam totiž padají kamenitý laviny. Pak byl z jízdy větší offroad než jsme čekali, naštěstí ale nic, co by nešlo zvládnout. Do toho ty mraky a mlhy, ta cesta měla určitý kouzlo. Už se těším, až se tam podíváme znova za lepší viditelnosti. Našli jsme totiž na jednom kopci úplně opuštěnou rozhlednu, kam přestali udržovat schody po kopci nahoru, takže tam turisti už nechodí. Za dobrého počasí tam ale bude luxusní výhled. Už tam plánuju oběd. Přikládám ještě pár fotek a video :)