10. Výlet v Krabi

Ve středu jsme se rozloučili s Mattem a Stevem a vrátili se trajektem zpátky do Krabi a udělali si relax day po večírcích s irama. Nic moc jinýho přímo v Krabi stejně nejde dělat, není to žádný velkoměsto. Ve čtvrtek jsme si potom koupili celodenní výlet - kayaking po řece a jízdu na slonech.

Proč se to asi jmenuje Krabi..?

Hned po příjezdu se objevil dost hustej průvodce. Klučina zhruba našeho věku uměl slušně anglicky a navíc měl chuť nám o všem vykládat. Jen co jsme opustili parkoviště, tak začal házet klacíky na něco, co jsme považovali za chcíplou rybu. Ukázalo se, že je to druh kterýmu říkají walking fish - prostě taková poloryba poloobojživelník, která nejspíš tráví život stejně jako rudskej fotbalovej tým plácáním na dně v bahně :) Na kajaky s námi jel ještě jeden pár - singapurka June a její německý partner, jehož jméno jsem okamžitě zapomněl..

Když se nám otevřel pohled na řeku, kde se nechávali na kajacích po dvojicích vozit čínští turisti thajskými průvodci, tak jsme čekali docela nudu, zvlášť proto, že řeka byla totální olej, vedle ní je Berounka divočina. Naštěstí nás nechali jet na kajacích samotné a ani netrvali na vestách. Postupně jsme si projeli dvě jeskyně přímo na kajacích a do třetí jsme vystoupili ze břehu. Ta byla taky nejzajímavější, po zdech na ní byly cca 3tis. let staré malby. Vypadaly asi jako moje kresbičky ze sešitu biologie :D Většinou to byli lidské postavy, pár zvířat a otisků rukou a jedna věč, která vypadala jako mimozemšťan Kang ze simpsnů.

Po zhruba jsme se 3 hodinách vrátili do přístaviště na oběd, který byl v ceně zájezdu. Skepticky jsme čekali misku rýže a místo toho dostali asi 6 chodů a najedli se nejlíp za posledních několik dní. Po obědě se martička rozhodla místo brýlí ztratit klobouk a pak jsme pokračovali na slony.

Těch měli na sloní farmě(?) minimálně osm, od slůňat až po starý samce. Po dvojicích jsme na ně vylezli a jeli se projet vedle do lesa. Jízda byla docela větší sranda než jsem čekal, když se naše slonice rozešla trochu rychlejš, tak to pěkně házelo. Nechci si představovat, jak bychom vypadali, kdyby jí jeblo a napálila to bezhlavě do džungle. Při návratu se ještě naši sloni na sebe nasrali a asi pět minut si nadávali a odmítali se od sebe hnout. Pozdějš jsme se dozvěděli, že to byla matka s dcerou, takže asi klasická rodinná hádka :)

Po návratu jsme v hotelu dali superrychlou sprchu a ujížděli na noční bus zpátky do Bangkoku. Ráno po příjezdu jsme se nenechali ukecat taxikářem, který nabízel "super cenu" 600, pozdějš 500 Bathů za odvoz z nádraží na hotel. Místo toho jsme si nechali zavolat tágo od uniforem, a to nakonec stálo tři stovky. Takže rada na závěr - vždycky jezdit se zaplým taxametrem :)