Na plánu jsme měli celodenní prohlídku památek v centru - královský palác, ležícího buddhu a ještě někam, z popisu jsme rozuměli jen že to bude celý ze dřeva :D K paláci jsme dojeli taxíkem, cenově srovnatelným s lístkem na městskou v praze, a hned se objevil problém. George si vzal šortky, což je nepřijatelný oděv do paláce. Hned nám to připoměl seriózně vypadající chlapík a hned nás předal slečně, že se o nás postará a za hodinku už nebudou potřeba. Slečna nás protáhla neskutečně přecpaným tržištěm, kde se dalo nejspíš koupit všechno od falešných iphonů až po lidský ledviny, a dovedla nás k řece, kde se nám snažili prodat předraženou projížďku lodí. Po včerejším nákupu sůvenýrů už nebyla nálada na další turistickou past a tak jsme zdrhnuli :)
Místo hodinové projížďky za 2tis bathů jsme utratili tři stovky za slušnej oběd na tržnici (kde by nejspíš česká hygiena dostala choleru jen od pohledu, ale slivovice všechno vyléčí :-). Do paláce jsme přišli v tom největším poledním vedru a samozřejmě jsme zjistili že chlápek co nás odchytil hned z taxíku pěkně kecal, protože si George musel šortky stejně vyměnit za kalhoty.
Když jsme na něj s Ryklosem čekali, osmělila se vedle stojící banda thajek a udělali s náma rozhovor v rámciškolního projektu :) Všechno si nahráli na iphone, na kameru a na foťáky a navíc jsme od nich dostali odměnu za ochotu - plyšáka :) 
Vstupenka
do Royal palace sice stála 500 bathů, ale byly to zatím nejlíp
utracený peníze. Težko se popisuje ten dojem, který vyvolá
komplex chrámů a paláců obložených zlatem o rozloze několika
fotbalových hřišť. Každý, kdo navštíví Bangkok, by si ho měl
prohlédnout, prohlíželi jsme si ho tak dlouho, že jsme ani
nestihli další program :)
Pro mě osobně byl největší zážitek
z svatyně smaragdového buddhy (bohužel se vevnitř nesmí fotit,
ale na googlu bude určitě obrázků spousty :) a palácová sbírka
zbraní – konkrétně 400 let staré katany, které dostal tehdejší
thajský král od japonského císaře.
Po
skončení prohlídky jsme dojeli na autobusové nádraží, kde jsme
koupili jízdenky do Trangu. Cestou jsme ještě s Georgem koupili
luxusní sluneční brýle 50 bathů za kus :) Potom jsme zjistili,
že šipka doleva nahoru neznačí, že zastávka bude vlevo nahoře
na střeše, ale v přízemí vpravo :D Napůl
jsme očekávali, že pojedeme 40let starým autobusem, ale přijel
před nás moderní klimatizovaný stroj, kožené sedačky, pití a
svačina v průběhu cesty a první dvě hodiny i super hlasité
thajské televizní show. Potom jsme dali s Georgem šachy na dobrou noc (vyhrál jsem i přes nepozornost, která mě stála věž :) a usadili se na zbytek dvanáctihodinové cesty.
Žádné komentáře:
Okomentovat