15. Lotus pond, burgery a zakázaná pláž

Posledních pár dní bylo ve znamení Hugových exkurzí - pokaždé nám ukázal jiná zajímavá místa v Kaohsiungu. Před prvním večerním výletem jsme si zašli k obědu na sushi. Bylo to poprvé, co jsem navštívil sushi podnik, kde mají ten jezdící pás, kam kuchař posílá talířky s různými kousky a každý si vezme ty, na které má zrovna chuť. Na konci je pak obsluha spočítá a je to. Ačkoliv to má drobné mouchy, někdo před náma totiž vyžíral všechny tuňáky, až to george nevydržel a objednal si je přímo na náš stůl :)

Navečer jsme šli ochutnat další specialitu - kráva maso nudle, neboli hovězí nudle. Podle Huga tam dělají nejlepší ve městě, rozhodně bych věřil že dávají největší porce. Prostě obrovskej kýbl hovězího vývaru s nudlema a kusy masa. K tomu jde ještě objednat talířky s dalšíma dobrotama - ořechy, vejce v těstíčku, nějakou zeleninu atd. Ale stačí se podívat na tu porci a máte představu o tom, jaká to byla nálož. Moc nechápu, že to do sebe ostatní zvládli natlačit (ahoj Zuzko :), já bych asi prasknul.

Po večeři jsme se šli projít okolo Lotus pondu a omrknout co tam mají zajímavýho. V prvním chrámu jsem objevil novou funkci mýho telefonu - po updatu na ICS umí fotit na hlasovej povel. Takže jedno patro jsem prochodil a na každým rohu hlásil "cheese", abych to vyzkoušel :D Chrámy jsou vůbec zajímavý, občas mají před sochou nějakýho jejich boha velkej sloup, který má malý chlívečky, kam se dá napsat jméno. Taiwanci potom tomu chrámu platí nájem těch chlívečků, aby se bůh díval na jejich jméno a tak na ně dohlížel a ochraňoval je. Stejně jako v thajsku jsou všechny chrámy bohatě zlatě vyzdobený. Co se mi ale moc nelíbí je fakt, že to občas vypadá jak na matějský, obzvlášť zvenku. Příklad: klasická budova čínskýho templu tak, jak si jí každej představí, ale doprostřed někdo šoupnul čtyřmetrovou digitální tabuli, která ukazuje hodiny, teplotu a pár dalších kravin.

Viz tenhle obrázek. Není to kříženec metalisty a cirkusáka, ale prostě nějaký jejich božstvo :D Ale tak nebudu si už utahovat z cizí víry, zvlášť když jí berou vážnějš než my. Okolo Lotus pondu byla vůbec hezká procházka, hlavně v noci, kdy jsme byli jedni z mála, kteří se tam promenovali.

Paradoxně nejvíc se mi líbilo zakončení dne, kdy s námi Hugo dojel k 85tce, neboli k Tuntex Sky Tower, s 378mi metry nejvyšší budově v kao a 24. nejvyšší na světě. Posadili jsme se u nově budovaného výstaviště a další hodinu jen tak kecali...

Další den jsme si s naomi a ryklosem jeli zařídít simky. Což není tak snadný, jak by se mohlo zdát. Na rozdíl od čech nebo třeba thajska, kde si jí prostě v nejbližší trafice koupíte a máte vystaráno, na taiwanu je to jinak. Ke každé kartě musí být známo, kdo jí používá, takže je potřeba podepisovat spoustu kravin, i když chcete jen klasickou simku s kreditem. A protože jsem chtěl net do mobilu, tak si smlouvu musela naomi vzít na sebe, protože cizincům co nemají trvalý pobyt to vůbec nedávají. Když se však člověk oprostí od byrokracie, tak zjistí, že má neomezenej 3,5G net za 700NT (~400kč :). Pak jsem se ještě nějakou dobu dohadoval s obchoďačkou, která nemohla pochopit, že nechci jejich supervýhodnej akční tarif, který by se mi sice vyplatil, ale jen pokud bych provolal zhruba 50 minut měsíčně. A fakt, že ani v čechách (natož tady) neprovolám víc jak 10 min prostě nepasoval do jejího vnímaní světa, takže mi odmítla simku aktivovat okamžitě s tím, že mi dá ještě den na rozmyšlenou. Asi si myslela že jsem to nepochopil a že mi to postupně dojde. Zatímco já si za 30 vteřin spočítal co se mi vyplatí nejvíc, ona mi to ještě několikrát ukazovala pomocí kalkulačky a stejně mi nevěřila :D

Proto jsme přišli pozdě večer na sraz s Hugem, Zuzkou, Luckou, Míšou a Ondrou :) Ale čekání se vyplatilo, jeli jsme totiž do burger restauračky, kde jsem měl nejlepší hambáč za hodně dlouhou dobu. Na fotce je ryklos s giant burgerem (250NT), mě stačila normální porce, ale toho macka si taky příště dám :)

Pak jsme pokračovali do čajovny, která je hrozně cool a in mezi místníma, hlavně proto, že si tam můžou dát čaj, který vypadá jako pivo :D Představte si sladkej zelenej čaj se slanou smetanou navrchu. Zvláštní chuť, pro mě nic extra, ale místní to prý zbožňujou. Tím pro nás den skončil, ale ještě lepší na nás čekal.

Včera jsme chtěli vyzkoušet duck rice - rýži s kachnou, ale překvapivě neměli rýži. To poslední, co bych na taiwanu čekal, je že nebudou mít rejži :D Ale i s nudlema byla kachna dobrá. Potom jsme vyjeli na monkey mountain, odkud je krásný výhled na město. Nebýt všudypřítomného smogu, byl by ještě krásnejší, nejde však mít všechno že?

Po průjezdu kampusem NSYSU jsem došel k přesvědčení, že jsem vybral tu nejlepší školu, kterou jsem mohl. Kampus je totiž obří, obsahuje všechno od kolejí, univerzitních budov, obchodů, samotnou monkey mountain i pláž. Zakázanou pláž, taiwanci totiž v 99% neumí plavat a vody se bojí, takže je na pláž vstup zakázán. Okolo je postavenej třímetrovej plot, a v něm vykoplých pár mříží a přistavěné schůdky, aby se k pláži dalo líp dostat :) Takže jsme rozdělali oheň a pokecali  s partou anglánů, kteří tam taky přišli relaxovat.

Znáte ten pocit, který se dostaví tehdy, když prožíváte perfect moment? Chvíle, kdy je prostě všechno správně, tak jak má být, žádné negativní myšlenky nebo starosti, jediné co je cítit je ta síla okamžiku - ať už to je na koncertě když zahrajou váš oblíbenej song, při posezení s přáteli když je zábava v nejlepším, nebo třeba po úspěšných státnicích - většinou těch okamžiků není víc než pár za rok. Tak tady na taiwanu jsou nějak víc koncentrované, každý večer, když jsme někde venku mě dožene strašně silný vědomí, že život je prostě fajn a že se mám skvěle! Asi si dneska v noci zase půjdu vylézt na pláži na útes :-)