36. Poslední den v Malajsii

Petronas Tower

Závěr výletu jsme strávili v hlavním městě. Prohlídku Kuala Lumpur jsem nechtěl nijak hrotit, jednak jsem byl docela unavenej a taky mě tam popravdě moc věcí nezaujalo. Město samotné totiž bylo založené až někdy na konci 19. století, takže nemá moc architektonických památek. Poblíž je sice v jeskyni nějaký chrám, který George s Martičkou obhlídli, ale já už před časem ztratil veškerou chuť ty přeplácaný asijský temply navštěvovat. Nějak na mě nepůsobí jako duchovní místa, ale spíš jako prodejny suvenýrů, které vymalovali hyperaktivní epileptici s úchylkou pro červenou a zlatou barvu. Ale uznávám, že jsem možná jen viděl špatný chrámy.

No, zpátky v věci - vlastně jsem chtěl vidět hlavně Petronas tower, jednu z nejvyšších budov na světě. Procházel jsem si pár webů s informacemi o vstupném a docela mě to znechutilo. Info se totiž brutálně lišilo, jak o poplatccích, tak o otvírací době nebo nutnosti vstávat brzo a vystát si frontu. Ve výsledku jsem se k nim šel jen podívat a místo výhledu z Petronas tower jsme se s Ryklosem rozhodli vylézt na KL Tower, vysílač s vyhlídkovou plošinou, kde bylo vstupné levnější :-) Bohužel i tam se ukázalo, že v některých destinacích jsou docela dost nekonzistentní. Na ceduli vedle kasy měli vstup 35RM (=210kč) a loga visy a mastercard, jako že příjmají platby kreditkou. Prodavačka nás ale opravila, že nehledě na cedule je cena 47RM (=282kč) a kartu sice přijmou, ale ne na platbu jednotlivé vstupenky. Docela změna oproti většině supermarketů na taiwanu i v čr, kde nemívají problém, když platíte kartou desetinovou cenu... 

Výhled z KL Tower

Ale nějakej výhled na město jsme vidět chtěli, tak jsme zacálovali lístky a vyjeli nahoru. Rozhled byl hezkej (i když žádnej mazec), podívali jsme se z výšky na Petronas tower a potom se šli projít do Chinatownu. To je v podstatě pár ulic, který jsou narvaný stánkama, kde koupíte oblečení, brýle, boty, hodinky, šperky nebo kabelky, samozřejmě všechny "značkový". No neberte to, zaručeně pravý Omegy za 80kč :D Navečer jsme si pak vzali taxíka do hotelu, který jsme měli zamluvený kousek od letiště. To je totiž zhruba 50km od centra města, takže ráno bychom jinak museli vstávat hrozně brzo. Přece jen jsme nechtěli riskovat pozdní příjezd na letiště jako když jsme odlétali z Taipeje. Tím nám skončily zážitky z Malajsie.

Nebo ne? :-)

Na ráno jsme požádali recepčního, aby nám objednal taxi na letiště. Který i tak bylo přes 20km daleko. Recepční bohužel neuměl moc anglicky, takže nepochopil, že chceme tágo pro 6 lidí, takže do starý toyoty, se kterou se tam objevil taxikář, jsme se nevešli. Ryklos s mindičkama museli počkat na další auto. Další překvápko nás čekalo na letišti. Když jsme tam nemohli najít náš let, zeptali jsme se na informacích. Kde nám řekli "Wrong airport!". V KL jsou totiž dva terminály, jeden pro normální lety a druhý pro nízkonákladovky. A samozřejmě nic netušící taxikář, který skoro nemluvil anglicky,  nás zavezl na ten špatnej. V tu chvíli jsme měli jen něco přes půl hoďky do uzavření checkinu, tak jsme museli rychle vybrat další ringity z bankomatu a skočit do dalšího taxíku, kde jsme houknuli na týpka ať na to šlápne, jinak nám to uletí. Checkin jsme stihnuli a pak ještě celý nervozní čekali na druhou půlku výpravy, kteří se s tím nesrali a v klídku z toho špatnýho terminálu jeli autobusem :D Konec dobrý všechno dobré, všichni jsme do letadla včas nastoupili a v pořádku odletěli zpátky na taiwan :-)