24. Výlet s Hugo ONE - den první

Hugo ONE, neboli Hugo a jeho van :-)

Na prodloužený víkend od pátku 29.3. do pondělka na apríla nám Hugo připravil výlet do středu taiwanu ve svým Hugovanu. Vešlo se nás tam devět - 11tka alias Hugo, Ryklos, George, Martička a já, a Mindičky alias Klára, Péťa, Peťule a Týna. V plánu bylo cestou do Alishan mountains omrknout pár zajímavostí, potom národní park v Alishanu, přesun vedle do hor Yushan, pak propast a zároveň národní park Taroko a nakonec Hualien a východní pobřeží cestou zpátky do kao.

Výlet začal tampinem v našem oblíbeném snídaňovém krámku a pak už jsme vyrazili na sever. První milé překvapení nám Hugo přichystal už na začátek, kdy jsme od něj dostali welcome packy - mapku, bloček na razítka a poznámky, píšťalku (která vždycky postaví taiwance do pozoru, protože je tu většinou používají jen policajti), kompas a pár snacků. Druhé překváko bylo hned vzápětí, když na cestu pustil Izera a jeho Policejní akademii :-)

Čínský MiG 21

První zastávka byla ještě v kaohsiungu na výstavě letadel. V podstatě je to sbírka +-30ti exemplářů, které se nějakým způsobem týkají taiwanu. Buď se tady vyráběly, anebo jsou to modely které taiwanci dostali ze států. Pár výjimek byli čínské MiGy, se kterými na taiwan dezertovali jejich piloti. Vstup byl zdarma a mohli jsme si je pořádně prozkoumat a osahat, resp. nikdo mi potom nevynadal :-) Navíc jsme tam měli krásný klídek protože jsme byli jediní návštěvníci. Štastně jsme se tak vyhnuli autubusu plnýmu číňanů, kteří příjeli zrovna když jsme odjížděli.

Průměr = 2m

Další zastávka byla na místě, které je po celém taiwanu známé tím, že tam skoro nic neroste :D Lépe řečeno v oblasti bahennícch gejzírů, které v okolí vytvořili vrstvy šedivýho bahna kde se normální kytky moc nechytají. V místní infobudce jsme si dali první turistické razítko. V podstatě jsou jako naše turistické známky, akorát zadarmo, prostě si do bločku razítkujete na všech turistických atrakcích - taky jsme začali :)

Pak jsme si dali procházku po okolí, kde jsme se museli vyhnout exkurzi taiwanského školního výletu, kterou jsem odhadoval na tři autobusy. Jako ne že by to tam nebylo zajímavý, geolog by byl asi nadšenej, ale pro mě to bylo prostě bahno :D No ale procházka byla fajn :-) Pak jsme ještě zajeli o kus dál k bahennímu gejzíru. Tak nějak jsem si představoval něco ve stylu Old Faithful v Yellowstonským národním parku, ale posuďte sami, taiwanský bahenní gejzíry jsou poněkud komornější. Jinak řečeno je to kaluž kde bublá bahno :D

Roadtrip ne asi? :-)

Potom jsme pokračovali dál na sever a cestou se zastavili v jednom chrámu, kde zrovna místní bůh slavil narozky :) Vypadá to tak, že taiwanci vynosí všechny ikony a sošky do nosítek, se kterýma pak chodí po okolí, pouští nahlas tradiční kvičivou hudbu (na youtube jsem to zatím nenašel) a hážou okolo dělobuchy. Celé to divadlo je proto, aby si toho bůh oslavenec všimnul a vrátil se zase na další rok do chrámu. No ale protože už jsme to viděli i předtím, tak jsme pokračovali dál - směrem do hor.


Další zastávka byla u skály s věčným ohněm. Někdy v 18. století tam jeden mnich objevil místo ve skále, kde unikal hořící zemní plyn. Tehdy se z toho stalo poutní místo, dneska je to spíš turistická atrakce. Řekl bych, že to stálo za to vidět, jen škoda, že jsme neměli žádný buřty :-). Omrkli jsme to a jeli zase dál.

 Hugo občas zastavil když jsme měli poblíž nějakej výhled, ta nejzajímavější pauza byla u jednoho děduly, který tam s rodinou pěstuje, zpracovává a prodává místní čaj. Dostali jsme ochutnávku s ukázkou správné přípravy, takže když jsme nakonec odjížděli, tak jsem byl předávkovanej půllitrem  zelenýho horskýho čaje. Škoda že jsem spíš na kafe :). Nakonec jsme už za tmy dojeli k bráně národního parku cca 2200m.n.m. Pár kilometrů zpátky jsme u silnice rozbili stany a utábořili se. Ještě před spaním jsme se pokoušeli trochu postrašit mindičky, padlo pár historek o jednookých hadech, medvědech a ježcích kteří v okolí útočí na turisty, ale velký ohlas to nemělo. Zatím...>:-)