Po návratu z výletu s Hugem nám právě začal
springbreak. Většina spolužáků ode mě ze školy někam vyrazila, spousta z nich
do Kentingu na Springscream festival – kapely, chlast, párty na pláži. Ryklos s holkama
to taky jeli omrknout, zatímco mě čekala doma návštěva. Do Kaohsiungu se za náma přijely podívat holky z Taipeje - Mirka s Evou. Obě jsou z Báňské uni v Ostravě (to bych dostal, kdybych to spletl s Ostravskou univerzitou :-) a exchange tu mají podobně dlouhý jako my.
Hned na začátku byla sranda, když se divily, jak je tady levný jídlo a pití. Pak jsem si ale uvědomil, že mě se naopak bude strava v taipeji zdát dražší :D Další den jsem udělal malou tour de kaohsiung, kdy jsem si uvědomil, že je to tady sice fakt krásný, ale zároveň se mi teď, když už jsem tu delší dobu, zdá, že v kao chybí nějaká opravdu dobrá, světová památka. Tím nechci říct, že tu není co k vidění, právě naopak - Tower 85, Cijin Island, pár pláží, Monkey Mountain (kde poslední dobou zahání otravný opice paintballovkama :-D) nebo třeba spousta dobrých míst na chutný jídlo. Prostě tu jen není nic, za čím by se sjížděli lidé z celého světa, něco ve stylu Sochy svobody, Pražskýho hradu nebo Eiffelovky. Holkám se ale v kao líbilo a já byl rád že přijely - mimojiné jsem si mohl vyzkoušet jídzu na skůtru ve třech :-) Každopádně pauza mezi cestováním moc nebyla a navázali jsme v sobotu 6. rovnou odletem směr Singapur. Vyrazit jsme chtěli po poledni. Letenky jsme měli z Taipeje od půl desátý večer, to je přece spousta času ne?
Ne!
I když jsme celou cestu měli celkem dobře naplánovanou, tak jízdu z kao do taipeje nikdo neřešil. Autobusy přece jezdí každou chvíli, stačí přijít na nádraží, koupit jízdenku a nasednout. No došli jsme na nádraží, koupili jízdenky a zjistili, že protože jsme nerezervovali dopředu místa, tak musíme čekat až bude v autobusu volno. Ty sice jezdily každou čtvrthodinu, ale většinu míst měly zabranou (navíc bylo před náma celkem dost lidí) a proto jsme čekali skoro hodinu, než jsme se do jednoho vešli. Druhý zádrhel byl fakt, že autobus nejel "necelý čtyři hoďky", ale skoro dvakrát tolik, téměř sedm hodin. Prostě jsme do hlavního města dojeli chvilku po osmý a navíc to na letiště ještě bylo celkem daleko.
Ve výsledku jsme nečekali na konečnou stanici a vyskočili na první zastávce na předměstí, mávli na taxíky a hnali se na letiště. Check-in už čekal jen na nás, ale naštěstí jsme ho stihnuli - hned jak jsme se odbavili, tak ho zavřeli. Dopadlo to teda dobře, odletěli jsme podle plánu a už nás čekalo jen pár hodin v letadle, spánek na letišti v Singapuru a další den prohlídka města :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat