32. Průzkum Langkawi - část druhá

Mindičky pózujou u auta :-)

Ráno na nás u hotelu čekalo auto. V podstatě jsme chtěli jen, aby se nás do něj vešlo všech šest. Za 150RM (na český krát 6) jsme dostali Nissan Serena, šestímístnej dvoulitr s automatickou převodovkou. Než se někteří začnete ošklíbat nad automatem, tak je potřeba vědět, že v malajsii se jezdí vlevo. A protože je díky tomu volant vpravo, tak jsem si tím dost usnadnil zvykání na opačný řízení - nemusel jsem se soustředit na řazení levou rukou :-) Docela jsem si chtěl vyzkoušet řízení na špatný straně vozovky, tak jsem se přihlásil na celodenní službu řidiče. Překvapivě nějvětší obtíže mi ze začátku dělaly blinkry. Myslel jsem si, že hlavní problém bude se samotnou jízdou vlevo, ale v provozu to neustále připomínají ostatní auta (i když jednou nebo dvakrát jsem ze začátku najel doprava, než mi auto v protisměru dalo najevo, že jedu blbě :D). No ale blinkry...byl to nezvyk, dávat je pravou rukou, takže se mi několikrát stalo, že jsem si místo blinkrů v slunném počasí zapnul stěrače :-)

"Ať mě nechááááá" :-D

První zástávku jsme udělali u wildlife parku. Z upoutávek v průvodci moc dojem neudělal - přece jen vyzdvihovat možnost nakrmit si králíky nebo osla mě moc nebrala. Kromě toho tam ale měli i spoustu papoušků, takže jsme si s Georgem a Martičkou koupili vstupenky, zatímco Ryklos s mindičkama se rozhodli počkat venku. Okamžitě po vstupu jsem si začal děkovat, že jsem tam šel! Hned na nás začlo řvát hejno modrých ara, kteří somrovali oříšky :-) Tak jsme koupili pytlík různých semínek, ořechů a granulí a začali jim je nabízet. Po krásný procházce mezi voliérami s exotickým ptactvem (noční můra pro ornitofoby) jsme došli až do velkého otevřeného prostoru, kde mělo hnízda a poletovalo přes čtyřicet pestrobarevných andulek. Ty byly taky naučené, že je lidi krmí přímo z ruky. Takže jakmile někdo nasypal do dlaně pár semínek, tak se na něj sllítlo celý hejno. Andulky se navíc pořád pošťuchovaly a přetlačovaly o nejlepší místo..prostě prča :-) Celej wildlife park byla v podstatě taková minizoo, měli tam i pár dravců, opic, nakonec jsme viděli i ty osly a králiky, k tomu jeleny, pštrosy, krokodýly a taky anakondu, kterou nosil její chovatel po parku a půjčoval jí návštěvníkům - i George s Martičkou si to zkusili :-)

Zatímco my jsme krmili papoušky, ostatní se asi docela nudili, tak vlezli do dutyfree shopu (jo, celý Langkawi je dutyfree zóna :) a koupili si flašku Jägera s pár thajskýma redbullama :D Potom jsme se rozdělili - Ryklose s mindičkama a Jägerem jsme vysadili na pláži a pak jsme se jeli podívat na vodopád v džungli, který byl poblíž. Vylezli jsme z parkoviště asi stopadesát metrů po cestě do džungle a ukázal se nám krásnej cca 12m vysokej vodopád s tůňkou. Navíc většina turist byla líná tam šplhat po schodech, takže jsme ho měli pro sebe :-) Udělali jsme menší fotoseanci a potom jsme neodolali a i přes varovné cedule upozorňující na čistotu vody se vykoupali v krásě studené vodě. Docela to přišlo vhod, přece jen bylo příšerný vedro...

Pláž má taky něco do sebe..

Pak jsme se se vrátili na pláž a našli druhou půlku výpravy, jak se opaluje a cachtá v krásně modrým moři. Protože už bylo poledne, sedli jsme do auta a rozhodli se najít po cestě něco na zub. Po pár kilometrech jsem dojel popojíždějící šňůru aut. Nejdřív jsem myslel, že tam je nějaká nehoda, ale byl to policejní checkpoint. Rychle jsem si v hlavě sesumíroval fakta - ✓ alkohol jsemm nepil; ✓ auto je půjčený, takže techničák sice nemám, ale číslo na půjčovnu jo; X řidičák sice mám, ale  platí jen po EU. Sundal jsem radši sluneční brýle a zlumil rádio, abych vypadal víc pokorně, a pak jsem stočil okýnko. Koukalo na nás pět policajtů se samopalama a jeden se zeptal (díky bohu za to, že je v malajsii angličtina úřední jazyk) kam jedeme. Když jsme řekli že na jeden vodopád do geoparku a potom na další pláž, tak nám popřál šťastnou cestu a jeli jsme. Dechovou zkoušku nechtěli, papíry je nezajímaly.. :D

 Po obědě jsme chtěli omrknout některou z dalších pláží, co jich je pobřeží Langkawi plný. Bohužel na SZ části ostrova je většina z nich soukromých, resp. patří některému z hotelů, takže okolo plot a příležitostní turisti mají smůlu. Naštěstí jsme nakonec jednu bezprizorní pláž našli a nějakou chvíli tam strávili focením, házením žabek a obecně flákáním :-)

Další zastávka byl okolo 40ti metrů vysoký vodopád. Když jsme se k němu chystali z parkoviště vyrazit, tak lilo jako z konve, takže jsme to vyřešili jednoduše. Prostě jsme se převlíkli do plavek a cestou jsme se tak ještě pěkně osprchovali :-) Vodopád samotný u mě získal jedno prvenství - byl to největší vodopád bez vody, jaký jsem kdy viděl! Období dešťů totiž v malajsii teprve začíná, takže místo mohutného proudu vody, jaký slibovaly fotky v brožurách, po skále stékal čůrek vody jak od prostatika :D

Počkejte dva měsíce a bude to vypadat fakt hustě..

Jeden z vrcholů výletu (doslova :) měl být skybridge, vyhlídka nad džunglí národního parku, kam jde vyjet lanovkou. Bohužel byl skybridge zavřenej. Lanovka sice jezdila, ale bylo by celkem zbytečný za ní platit, když by nás pak nepustili na vyhlídku. Tak jsme místo toho v turistickém městečku nakoupili pár suvenýrů a potom s georgem a martičkou jeli na poslední vodopád, zatímco ryklos a mindičky pokračovail v nákupech.

Tenhle vodopád byl ze všech nejlepší. Cca 25m vysoký, krásné okolí a zase jsme ho měli sami pro sebe. Docela jsme se vyblbli v tůňkách pod ním a nechybělo ani povinné focení. Nakonec jsme zas nabrali naší druhou polovičku a odjeli do hlavního turistického centra na západním pobřeží a na chvíli vykydli na pláži, abychom se okolo deváté vrátili zpátky do hotelu. Celkem jsme najeli přes 160km. Nezdá se to, ale Langkawi je docela velkej ostrov :) Po večeři (indonéský curry - chutný, ale ráno jsem litoval :D) už nám zbývalo jen zabookovat hostel v Kuala Lumpur, kam jsme se ráno vraceli, a naplánovat cestu na dalších pár dní. Nakonec jsme se rozhodli i další cestu podniknout autem. Půjčovny jsou v malajsii levný a benzín ještě levnější - 12 kč/l :-) Po dvou hodinách byly konečně plány hotový a my si mohli dopřát zasloužený odpočinek.